Přestavěné šestiválce jsou nejlepší

Australská šestiválcová Cortina od samotného Forda dokazuje,
že malosériové přestavby Cortiny s motorem V6 přežijí.

Article by Mike Browning from magazine Car, 6/1973
Translated into Czech by V.Špác


Australská šestiválcová Cortina SIX se svou koncepcí přibližuje k vozu Granada

         Šestiválcová Cortina? Jeff Uren a John Young staví taková monstra už nějaký pátek, takže se nejedná o novou myšlenku. Ostatně, Fordův proslulý třílitrový vidlicový šestiválec pasuje do motorového prostoru Cortiny Mk3 stejně dobře, jako gin do toniku. K tomu, aby sloužil dobře do rychlostí okolo 180 km/h, může být třílitrový agregát svázán s dvoulitrovým hnacím ústrojím. Tato kombinace bude v Cortině pálit gumy pouze nepatrně méně, než podobně vybavený model Escort. Ale Cortina s řadovým šestiválcem o výkonu 155 koní a s masivním kroutícím momentem 325 Nm? To si musíte dělat legraci!

         Ne, není to vtip. Alespoň ne, pokud jste na doslech australské pobočce Ford, která realizací tohoto projektu pro místní trh strávila více než rok času a utratila velkou hromadu peněz. Trh, kde je lokálně vyráběn řadový šestiválec, ale zároveň je tam také dovážen vidlicový šestiválec z Británie. Ve své základní cenové variantě s instalovaným řadovým šestiválcem o menším objemu 3.3 litrů a o výkonu 130 koní, tam Ford prodává Cortinu o 300 GBP levněji, než lokálně montované Capri GT s dovozovým motorem 3.0 V6.

         Ale předtím, než vás začnou svrbět ruce nad šekovou knížkou, musím upozornit, že australská šestiválcová Cortina není auto zaměřené na výkon. Se 4-stupňovou manuální převodovkou a šestiválcovým řadovým motorem o větším objemu 4.1 litrů pojede maximální rychlostí 185 km/h a sprint na 1/4 míle z klidu urazí za 17.4 vteřin - což je pomaleji, než přestavěná Cortina s motorem 3.0 V6 od Superspeed, i když maximální rychlost je lepší. Avšak u běžnější varianty s automatickou převodovkou jsou výkonové parametry auta s motorem 4.1 smutné. Maximální rychlost je 177 km/h a čas u sprintu na 1/4 míle překročí 18 vteřin.

         Více než na sportovních základech, vznikala totiž australská šestiválcová Cortina na základech praktických. Přišla na světlo v září loňského roku, aby vydělala nějaké peníze na relativně novém a lukrativním segmentu trhu, který vznikl před dvěma lety uvedením vozu Holden Torana. Torana založená na základě vozu Vauxhall Viva si vypůjčila menší šestiválcový motor z větších modelů automobilky Holden. Ačkoliv Ford v roce 1971 brzy po představení nové Cortiny s motory 1.6 a 2.0 OHC opanoval trh se čtyřválci, prodeje konkurenčního modelu Holden Torana v šestiválcovém provedení to nezpomalilo. Jednoduše to byla jen otázka času, než Ford naroubuje agregáty a převodovky ze svého šestiválcového modelu Falcon do čtyřválcového sortimentu. Zároveň tím Henryho australská pobočka vylepšila všechny Cortiny dle místních norem, aby bojovala s narůstající pověstí nízké spolehlivosti.

         Nejvíce zřetelnou změnou u australské šestiválcové Cortiny je o 23 cm (9 palců) delší vnitřní motorový prostor, čehož bylo dosaženo použitím těsnější příčky mezi motorem a kabinou a uchycením chladiče na novou přední příčku o 7,6 cm (3 palce) více dopředu. Zároveň boule na kapotě, podle které jsou všechny australské šestiválcové modely Cortiny rozpoznatelné, přidala dalších 5 cm (2 palce) na hloubce motorového prostoru. Kvůli vměstnání šestiválcové převodovky byl také použit nový panel v přední části podlahy.
         Celé hnací ústrojí, od spojky po soustavu zadní nápravy, je přizpůsobené z komponentů Fordova modelu Falcon. Většina těchto dílů je nyní sdílena také v posledních australských čtyřválcových Cortinách, což je musí činit úžasně předimenzované. Australští inženýři usoudili, že i přes dodatečnou váhu a výkon šestiválcového vozu, je původní brzdový systém s bubny vcelku dostatečný pro okopírování. Přesto byl kvůli bezpečnostní rezervě posílen hlavní brzdový válec. Největším hlavolamem bylo, aby nová Cortina měla přijatelné jízdní vlastnosti a ovládání - mimořádně složitý úkol, protože model je obecně špatný v tomto ohledu.
         Většina součástí zavěšení kol se nezměnila, i když statická výška vozu se vpředu navýšila o 12.7 mm (0.5 palce) a vzadu o 19 mm (0.75 palce). Jsou použity měkčí pružiny - u těch vpředu klesl koeficient tuhosti z 4.8 kg/mm (268.9 lb/in) na 4.1 kg/mm (228 lb/in) a u zadních z 4.3 kg/mm (240 lb/in) na 3.9 kg/mm (219 lb/in). Přední i zadní tlumiče byly překalibrovány, aby odpovídaly těmto pružinám. Je montován silnější torzní stabilizátor a záklon rejdové osy předních kol byl snížen z 3.5 stupňů na 1.5, aby se dosáhlo statického zatížení řízení o hodnotě 125 N (28 lb), jako u čtyřválcových modelů. Výsledkem je, že šestiválcová Cortina působí jako celkově promyšlený výrobek, na místo hybridu, kterým je.



Motorový prostor australské Cortiny byl zvětšen na délku o 23 cm, aby pojmul řadový šestiválec o zdvihovém objemu 3.3 nebo 4.1 litru.

         Náš zkušební model měl nejšpičkovější luxusní výbavu XLE. Byl zapůjčen z garáže pana Billa Bourkeho, nedávno jmenovaného prezidenta pobočky Ford of Europe. Dříve vrchní ředitel pobočky Ford of Australia a do podzimu loňského roku prezident Ford of Asia-Pacific, kde byl Bill Bourke hlavní hybnou silou v projektu Fordova auta pro masy, modelu Fiera. Dále je otcem myšlenky produkce závodních variant modelu Falcon GTHO dosahujících rychlostí 225 km/h (140 mph) a byl to také on, kdo schválil projekt šestiválcové Cortiny.
         Když jsem Cortinu obdržel, měla najeto pouze něco přes tisíc mil (cca 1.600 km) a věru nebyla zcela ve své kůži. Vyluzovala rozličné drnčení a řízení táhlo na levou stranu. Měla za sebou bouračku, kterou v nedávné době ve Fordově servisu způsobil mechanik, a který patrně obdržel ještě ten samý den odchodné. Cortina odpočívala mimo silnice dva týdny, zatímco odstín správné bronzové metalízy byl na cestě lodí z Austrálie.

         Vůz předvádí úžasné výhody plynoucí z velkého a líného motoru v karosérii střední třídy. Australská Cortina XLE vybavená 3-stupňovou automatickou převodovkou od Forda byla za běžné jízdy prakticky neslyšitelná. Vznášela se Londýnem v tichosti, která by zostudila model Granada - vyjma bouchání podvozku u Cortiny obvyklého. I přes měkčí odpružení oproti čtyřválcovým verzím, stále je šestiválcová Cortina v tomto ohledu slabší, než většina aut ve stejné třídě.
         S masivním krouticím momentem 325 Nm pracujícím pro automatickou převodovku, nepostrádá australská šestiválcová Cortina skutečně ani na okamžik dostatek výkonu. Sešlápnutí plynu na podlahu aktivuje kick-down a auto vyrazí s drobným navýšením hluku vpřed velmi úctyhodným způsobem. Při využívání funkce kick-down (podřazení) udělalo Bourkeovo auto přece jenom dobrý dojem, ačkoliv naměřené časy byly horší, než u standardní 2-litrové Cortiny s manuální převodovkou a mnohem horší než u přestavěné Cortiny V6 od Superspeed. Zaznamenané časy jsou následující (hodnoty pro Cortinu V6 od Superspeed jsou v závorce): zrychlení z 0 na 30 mph/48 kmh za 4.4 (3.1) vteřiny, zrychlení z 0 na 40 mph/64 kmh za 6.6 (5.0) vteřiny, zrychlení z 0 na 50 mph/80 kmh za 9.2 (6.7) vteřiny, zrychlení z 0 na 60 mph/97 kmh za 12.6 (9.0) vteřiny a zrychlení z 0 na 70 mph/113 za 17.8 (12.5) vteřiny. Ale abychom udělali srovnání více objektivní, porovnejte s následujícími hodnotami pro australskou šestiválcovou Cortinu vybavenou manuální převodovkou, tak jak byly naměřeny australským motoristickým tiskem. Zrychlení z 0 na 30 mph/48 kmh za 3.5 vteřiny, zrychlení z 0 na 40 mph/64 kmh za 5.5 vteřiny, zrychlení z 0 na 50 mph/80 kmh za 7.9 vteřiny, zrychlení z 0 na 60 mph/97 kmh za 11.0 vteřiny a zrychlení z 0 na 70 mph/113 kmh za 12.5 vteřiny.
         Automatická převodovka společně s vyšší váhou většího motoru odsaje hodně z nabytého výkonu. I tak je ale auto dosahujíce maximální rychlosti 110 mph/177 kmh (stejně jako Cortina V6 od Superspeed) stále přijatelně rychlé. Australské zprávy hovoří, že verze s manuální převodovkou dosahuje maximální rychlosti 114 mph/184 kmh. Pro líné projížďky městem, brázdění dálnic nebo táhnutí karavanu či lodě, je síla auta s automatem přesně na svém místě. Pokud však přejdeme do rychlé jízdy po klikatých silnicích, je australská šestiválcová Cortina v nevýhodě. Na rovinu, auto se ovládá jako neřízená střela. Silná nedotáčivost je hlavní charakteristikou. Řízení není nikdy lehké, navíc se stává ještě těžším, čím prudčeji do zatáček jedete. Autu by prospěl posilovač řízení. Protáčení kol a teatrální průjezd zatáčkami nejsou v povaze této Cortiny, proto pouze na kluzkých silnicích můžete hroznou nedotáčivost krotit pomocí přidání plynu.
         V každém ohledu australská šestiválcová Cortina působí jako větší auto, než ve skutečnosti je a musí být posuzována s respektem. Jízda na dlouhé vzdálenosti, uhánění vysokými rychlostmi po dálnici s menší námahou a hlukem, lepší stabilita při bočním větru, to jsou její silné stránky oproti čtyřválcovým modelům. A při dodržování předepsané rychlosti je také překvapivě ekonomická - spotřeba do 11.8 litrů paliva na 100 km, stoupajíc při městském provozu na 14.9 až 15.7 litrů.
         Prudké brždění z vyšších rychlostí je nepříjemné. Přední část vozu se zprudka nakloní a piští do zastavení s jedním nebo více koly zcela zablokovanými. Více než dodatečná váha vozu, ovlivňuje schopnosti auta brzdit její převaha v přední části.
         S odvoláním na pocit velkého auta, byla australská šestiválcová Cortina obdarována měkčí jízdou. Tím ztratila napjatost čtyřválcových modelů a reaguje lhostejněji na nerovnosti silnice. Podobně jako nové modely Consul/Granada.



Nejluxusnější výbava australského modelu nese označení XLE. Až na pár drobností je prakticky srovnatelná s evropskou výbavou GXL

         Palubní deska je prakticky stejná s modelem GXL s tím rozdílem, že vlevo od rychloměru místo hodin je vestavěný otáčkoměr.Vpravo, na obvyklém místě otáčkoměru, je kruhové sdružení menších přístrojů. Hodiny byly zabudovány do středové konzole před řadicí páku. Další vybavení zahrnuje kůží obšitý věnec volantu a středovou loketní opěrku s vestavenou přihrádkou na drobnosti mezi předními sedadly.

         Svou koncepcí blíže k vozu Granada, než k přestavěným Cortinám V6 od firem Superspeed nebo Race-Proved, nalezne jistě australská šestiválcová Cortina své příhodné zájemce. Naštěstí, ne tahle!



Originální článek v původním znění - Car, June 1973

 

Přeloženo pro Ford Cortina Mk3 Czech website, 2/2015