Nejprodávanější auto od Forda reaguje dobře na úpravy
Article from Motorsport 2/1972
Translated into Czech by V.Špác
Tvrdá zkouška: Prohánění Urenovy Cortiny V6 zatáčkami zkušebního okruhu v Chobhamu
Titul nejprodávanějšího vozu v Británii, který momentálně ulovil Ford a jeho Cortina, pokaždé neznamená, že tuningoví specialisté zbohatnou společně s výrobcem vozu. Předchůdcem Cortiny na prvním místě prodejního žebříčku byl Austin Morris 1100 a jen minimum tuningových firem vydělalo spolu s tímto nejprodávanějším vozem. Ale to, že se Cortina prodává vskutku velmi dobře, je jiný příběh a nechme ho teď stranou.
Pro časopis Motorsport jsme již dříve vyzkoušeli čtyři sériové Cortiny Mk3 s různými stupni výbavy. Pokud bychom měli pocit, že tyto čtyři nebyly dostatečné, jsou nyní k testům připraveny další čtyři upravené Cortiny. Využili jsme přes 200 mil (cca 322 km) najetých se sedanem Cortina 2000 GXL na kontinentě a následné období strávené v Británii s kombíkem Cortina 2000 XL a ty jsme použili jako naše podklady pro standardy
u sériových vozů. Jako srovnávací hodnoty pro sériový vůz na konci tohoto článku jsme použili hodnoty naměřené s vozem Cortina 2000 XL Combi. Tiskový mluvčí firmy Ford, Harry Calton, nám sdělil, že výkonnost u verze kombi by měla být v rámci tolerancí stejná jako u sedana. Calton vlastně dokonce vyslovil naději, že verze kombi může dosáhnout o zlomek vyšší rychlosti.
Upravené modely Cortiny, které jsme testovali, představují dneska tři základní přístupy ke zvyšování výkonu. První testované auto byla 2-litrová Cortina GXL s laděným motorem od firmy Broadspeed. Druhá byla Cortina GT od firmy Super Speed s novým sériovým 3-litrovým agregátem V6 z Capri. Jako třetí jsme vyzkoušeli Cortinu Savage od tandemu Jeff Uren - Weslake s vysoce laděným 3-litrovým V6 agregátem se vstřikováním paliva,
která zrychluje z 0 na 60 mph (cca 0 až 97 km/h) stejně rychle jako Jaguar V12 E-Type! Možná bude čtenáře zajímat, že Jaguar V12 byl na měřených testech společně s Cortinou Savage, takže jsme měli možnost udělat přímé porovnání. Naše testování jsme uzavřeli civilnější verzí 3-litrové V6 Cortiny Savage GT od Jeffa Urena. Mimochodem, již delší dobu se šíří dohady, že samotná automobilka Ford bude vyrábět 3-litrovou verzi Cortiny.
Proč vůbec začínat s 2-litrovým motorem? Protože nový OHC agregát od firmy Ford s vrtáním 90.8 mm a zdvihem 76.9 mm zcela jistě představuje přirozeného nástupce motorů 1500 a 1600GT, které statně sloužily nadšencům v minulosti. Neznamená to však, že motor 1600GT Crossflow úplně ukončí svoji těžkou práci. Rozhodně ne. U veřejnosti populární závody cestovních vozů, použití motoru ve vozech Mexico/Capri/Cortina, plus čistě závodní použití v kategoriích
Clubmans a Formula Ford, zde všude bude tento agregát dál Fordovi dobře sloužit. Přesto je 2-litr lepší. Pyšní se reálnými 98 koňmi výkonu při 5.500 otáčkách a 110 lb/t (cca 150 Nm) při 3.500 otáčkách motoru. Tyto hodnoty možná nezní úplně impozantně, ale když nám firma Super Speed půjčila Escort s instalovaným standardním 2-litrovým OHC motorem, naměřili jsme zhruba o 3 vteřiny lepší časy zrychlení z 0 na 60 mph (cca 0 až 97 km/h), než na
stejné testovací trati dosahoval Escort Mexiko s motorem 1600GT. S přesvědčením, že 2-litrová Cortina je dobrý nápad, jsme otevřeli ceníky sériových aut ještě předtím, než jsou upravena. Cena čtyřdveřové 2-litrové verze GT je stanovena na 1.270 GBP, 2-litrová verze GXL stojí 1.363 GBP a 2-litrová verze XL v provedení kombi, stejný model jako jsme testovali dříve - neobsahuje však látkové čalounění sedadel za příplatek 9.38 GBP, které si autor
článku oblíbil - stojí 1.351 GBP.
Společnosti, které se zajímají o úpravu 2-litrové Cortiny jsou: 1) firma Piper Engine Developments Ltd, která se zajímá o 2-litrový OHC agregát od jeho uvedení na trh a nabízí úpravy pro vozy Capri a americké Pinto s tímto motorem 2) firma Broadspeed 3) firma Janspeed. Poslední jmenovaní specialisté, firma Janspeed ze západní části země, měla zatím rozjeté vývojové práce v plném proudu, když jsme je na konci roku 1971 navštívili.
Nový motor: Stále častější pohled na motorový prostor vozů Ford s novým OHC motorem, který se zdá být dokonalý pro tuning
Cortina 2000 GXL od Broadspeed
Upravenou Cortinu od firmy Broadspeed jsme již měli možnost testovat celý víkend. To zahrnovalo návštěvu na deštěm promočeném okruhu Silverstone za účelem naměření výkonnostních hodnot, z kterých však lidé od Broadspeed nebyli nadšeni. Myslím však, že výsledky jsou dostatečně dobré pro zaznamenání vedle hodnot pro standardní vůz. Kvůli závadě na dodatečném měřícím zařízení jsme mohli měřit rychlost pouze do 80 mph (cca 129 km/h). Dále jsme zjistili,
že ukazatel měří o 6 mph (cca 10 km/h) více. I přesto jsme byli ohromeni hodnotou 120 mph (cca 193 km/h), která se letmo objevila na palubním rychloměru Cortiny, když jsme podrželi nádherně uhlazený motor.
Úpravy 2-litrového motoru od firmy Broadspeed, která momentálně po letech práce výhradně na vozidlech značky Ford oznámila na příští rok své plány kolem cestovních vozů BMW, budou zákazníka stát 118 GBP + 20 GBP za montáž. Myšlenkou vylepšení čtyřválce o objemu 1.979 cm3 pro silniční využití byla úprava kanálů hlavy motoru z důvodu snazšího proudění směsi, použití silnějších ventilů, které lehko umožní 7.000 otáček motoru, zevnitř leštěné sací potrubí,
precizně slícované příruby výfukového a sacího potrubí k hlavě motoru a výfukové svody se čtyřmi větvemi trubek. Na karburátoru Weber byly v obou jeho komorách provedeny obráběcí práce z důvodu přijmutí nových benzínových a vzduchových trysek. Kompletně nový výfukový systém, vyvíjený 6 týdnů, přináší dodatečných 8 koní výkonu.
Jak se sluší u firmy se silnou závodní tradicí, brzdy a jízdní vlastnosti byly také upraveny. Cena těchto úprav je 60 GBP + 20 GBP za montáž. Všechny čtyři pružiny pérování na upraveném autě od firmy Broadspeed byly vyměněny za kratší, čímž bylo dosaženo snížení vozu zhruba o 2.5 cm. K pružinám byly použity nastavitelné tlumiče Spax, takže určitá míra kvality jízdy zůstala zachována. I když dalšími změnami na podvozku a řízení byly pouze tenký volant
potažený kůží od firmy Intertech a přetvarovaný torzní stabilizátor, chování auta na standardních ráfcích Rostyle s radiálními pneumatikami Goodyear o šírce 165 bylo většinou bezchybné. Ačkoliv nás u laděného auta od firmy Broadspeed zastihly všechny Fordovy problémy - chybný ukazatel stavu nádrže, odstávající chromové lišty na karosérii a rozsvícená světla na jedné straně po vypnutí vozu - přesto tento model z rané produkce jezdil vskutku mimořádně dobře.
Díky brzdovému obložení DS11 na předních kotoučích a snížené ploše obložení u zadních bubnů, vůz také pečlivě brzdil.
Vynikající vlastností upravené Cortiny od firmy Broadspeed byla její všestrannost. Motor byl uhlazený, přesto nabízel pocitově lepší zrychlení a skutečnou radost z pořádné rychlosti. Jízdní vlastnosti za mokrého počasí byly neuvěřitelně bezpečné bez "kluzkých šprýmů" typických pro podobně obuté Capri, Escort nebo Cortinu Mk2. Jediný důkaz, který bychom mohli nabídnout k potvrzení zatáčecích schopností vozu je, dojet znovu na deštěm promočený GP okruh v
Silverstone a tam prohnat zatáčky stejnými rychlostmi, jako jsme je projeli s vozem Vauxhall Firenza 2000 během suchých letních dnů!
Jako poznámku k tomuto mokrému tématu je férové k firmě Ford dodat, že jsme testovali také sériové Cortiny a ty byly v dešti stejně tak mimořádně bezpečné. Vskutku bych chtěl ocenit jejich přilnavost a proti-nehodový potenciál, srovnatelný s vozy s předním náhonem. Můj názor je podpořen Brianem Muirem, vlídným profesionálním jezdcem závodícím v minulém roce s 5-ti litrovým vozem Chevrolet Camaro v týmu Wiggins Teape, který mi sdělil, že Cortina Mk3 byla využívána jako auto pro vysoušení mokrých tratí na posledních testovacích dnech Fordu.
Cortina 3.0V6 GT od Super Speed
Další testovaná Cortina, se kterou jsme najeli zhruba 2000 km včetně výletu do Argyllshire a zpět, byla od firmy Super Speed. Naše dojmy z auta byly přirozeně ovlivněny první zkušeností s modernizovaným 3.0 V6 agregátem. Motor byl posazen do motorového prostoru Cortiny Mk3 společně se standardní dvojlitrovou převodovkou. Modernizovaný agregát má o 10 koní vyšší výkon a o 1000 otáček vyšší maximum otáček než starší provedení téhož motoru. Další úpravy Cortiny přicházející společně s novým 138 koňovým V6 motorem jsou přetvarovaná a zesílená nápravnice
pod motorem, nové držáky motoru, větší chladič kapaliny, nevadnoucí brzdové obložení společně s jiným rozložením brzdných sil a nové přední pružiny pérování v součinnosti s tlumiči Koni uzpůsobené vyšší váze na přední části vozu. Tyto úpravy společně s ocelovými ráfky rozšiřujícími rozchod kol o 2 palce (cca 5 cm) navýší cenu standardního modelu 2000GT o 226 GBP. Velmi zajímavá cena. Při faktu, že firma Super Speed nejraději prodává svým zákazníkům kompletní vozy, celková částka by měla být 1.596 GBP. Námi testované auto mělo dále nádherné ráfky
Dunlop o stejné šířce 5.5 palce jako sériová kola, které přidají na konečný účet 40 GBP. Nízko-profilové pneumatiky Goodyear 195, které jsme si také užili, stojí dalších 45 GBP. Následujícím, za zmínku hodným příslušenstvím, byl elektrický ostřikovač čelního skla za 4 GBP a stálý poměr zadní nápravy 3.2 : 1 umožňující pohodlnější jízdu než sériový poměr 3.70 : 1.
Podle majitele firmy Super Speed Johna Younga, byl nový Fordův motor ve zcela sériovém provedení. Snad jen nové výfukové svody umožňující zástavbu do Cortiny mu lehce pomáhají, i když také samotný Ford vyměnil u motoru svody za lepší pro instalaci do nových Capri. Zcela jistě většina lidí užasne nad schopností auta zrychlovat vpřed, neboť i přes dodatečnou váhu 2.25 cwt (cca 114 kg) si Fordům motor pozitivně libuje ve své práci. Vymrští vůz z klidu na rychlost 60 mph (cca 97 km/h) za něco málo přes 8 vteřin a zvládne z klidu dosáhnout rychlost 100
mph (cca 161 km/h) pohodlně do půl minuty. Většina vylepšení oproti starým verzím motoru vychází z možnosti vytočit nové V6 motory lehce přes 6.500 otáček, zatímco starší verze motoru ze Zodiaca/Capri se začínaly dusit už při otáčkách o více než 1.000 nižších.
Šestiválcová Cortina od firmy Super Speed působila zcela odlišně od ostatních britských aut, které jsme v poslední době zkoušeli. Jízdním chováním má však mnoho společného s upravenou Cortinou od Urena - pokud nebereme v úvahu speciální progresivní řízení, díky kterému se u auta od Super Speed s narůstající rychlostí stávalo otáčení volantu těžší. Progresivní řízení je dobré, dokud se auto neutrhne (což se stávalo často ve skotské divočině), potom může být potřeba lehkého řízení k přesnému nadávkování korigujícího natočení volantu. Během výletu na
sever (a přestalo to až po návratu na teplejší jih) se těžknutí řízení značně zesílilo, což by mohlo vést až k podrytí sebedůvěry řidiče natolik, že by měl chuť zastavit. Podíl na zaatlantické atmosféře vozu může být přisouzen příplatkové kapotě motoru s modrými pruhy nesoucí emblém Zodiaca ve tvaru "zaměřovače". Dobré pro ty, kteří inklinují k řízení auta pomocí plného plynu. Při svižné jízdě, řekněme do 105 mph (cca 169 km/h), byla spotřeba paliva rozumná. Během takové jízdy jsme zaznamenali spotřebu 11.2 l na 100 km. Při velmi temperamentní nebo
rychlé dálniční jízdě vzrostla spotřeba na 15.7 l na 100 km. Jak by se dalo očekávat, při nelegálním prohánění po městě včetně prudkých startů na semaforech spotřeba auta vzroste do rozmezí 16.6 až 17.7 l na 100 km. Rozumnou jízdou získáte rozumnou spotřebu - jak nudné!
Celkově se domníváme, že firma Super Speed stále nabízí excelentní poměr cena/výkon, protože modernizovaný 3-litr od Forda je vážně prvotřídní agregát. Jízdní vlastnosti auta byly dobré, ale autora článku překvapilo, že nebyly dostatečně inspirativní. Ze sortimentu firmy Super Speed měl autor zapůjčeno již vše, včetně 8-válcového 5-ti litrového Boss Capri, a všechna auta byla alespoň na stejné úrovni jako konkurence, ne-li o krok napřed. Když jsme to probírali s Johnem Youngem, poukazoval na to, že nové problémy jsou zapříčiněny způsobem řešení
pouzder zavěšení náprav u sériového auta a použití lichoběžníkové konstrukce u přední nápravy místo tradičního uchycení McPherson. S touto připomínkou zcela souhlasil i Janos Odor z firmy Janspeed. Ostatně také Cortina V6 z dílny firmy Willment z Streathamu byla motoristickým tiskem kritizována pro špatné jízdní vlastnosti - firma již oznámila, že změnila polohu uložení motoru.
Cortina GXL Savage SS PI od Urena
Společnost, která má Cortinu s motorem V6 vskutku perfektně pokrytou je Jeff Uren s.r.o. Firma nabízí upravené Cortiny pod názvem Savage a působí také jako dealer proslulých motorů Weslake směrem k veřejnosti. Jeff Uren nám půjčil dvě Cortiny. Jedna byla 2-dvéřové provedení Savage GT v ceně 1.915 GBP a představovala základní model. Druhá Cortina byla brutální červená bestie s cenovkou 2.645 GBP a výkonem, který si užívají řidiči Porche 911, Ferrari Dino nebo Jaguar V12. Měla pozoruhodný agregát Ford 3.0 V6 upravený firmou Weslake o výkonu 190 koní
za cenu 277 GBP a navrch malou pozornost v podobě dalších 28 koní díky mechanickému vstřikování paliva Tecalemit za cenu 205 GBP. Kdyby chtěli případný zájemci pátrat, původně Jeff Uren avizoval téměř 220 koní při použití 3 karburátorů Dino, jako alternativu ke vstřikování paliva. Motor se vstřikováním paliva podává výkon 218 koní při 6.400 otáčkách motoru (jako absolutní limit jsme točili 7.000 otáček) a kroutící moment 264 Nm. Mimochodem, právě vstřikování paliva je pravděpodobně nejvíce zodpovědné za neuvěřitelnou pružnost motoru a úroveň kroutícího
momentu nad hodnotou 230 Nm v celém rozsahu od 3.000 otáček motoru.
Stejně jako ostatní Cortiny Savage, které jsme zkoušeli dříve, i tato měla některé příplatkové věci. Baňatou přední kapotu motoru od firmy Specialised Mouldings v barvě vozu za 47 GBP, plynové tlumiče Girling Monitube za 86 GBP a výfukový systém Mati za 104 GBP, který pro Urena vyvinul Perkins. Všechny Cortiny Savage mají nové pružiny pérování na všech kolech, upravené zavěšení přední kol z důvodu odstranění kladného odklonu kol a pozměněnou geometrii s větším záklonem rejdového čepu o 1 stupeň. Dále tahle rudá bestie, která se stydlivě schovává pod nápisem "190 Savage SS PI" na zadním skle,
nemá na přední nápravě torzní stabilizátor a má o 20% tvrdší tlumiče. Řízení obsahuje tlumič, který zatím není nabízen veřejnosti. Úpravy na brzdách jsou jednoduché, ale extrémně účinné. Skládají se v použití nového materiálu obložení (všichni mají nejlepší materiál na brzdové obložení, ale nikdo nechce říct, jaký to je!) a v jiném průměru vrtání zadních brzdových válečku za účelem potlačení blokování zadních kol. Z Urenova obchodu jsme jeli s 218-koňovou verzí Cortiny přímo na testovací dráhu v Hanwellu v Surrey, abychom provedli výkonnostní testy společně s Jaguarem E-type V12, který byl
vypůjčen předešlý večer. Ani jeden testovací jezdec tedy nebyl ve svém voze jako doma. Z počátku jsme byli přesvědčeni, že upravená Urenova kapota motoru každou chvíli ulítne (popravdě řečeno, v minulosti se to již stalo), ale nakonec během našeho testu, i při exotických rychlostech téměř 130 mph (cca 210 km/h), zůstala baňatá kapota na svém místě.
Jaguar na testovací dráze předvedl při nižších rychlostech vynikající jízdní vlastnosti. Po přesunu na vysokorychlostní okruh, rychlé užití převodovky u Cortiny bylo odměněno válečným řevem a famózní podívanou na Cortinu přetahující se s mrštnou
bílou kočkou z Coventry. V momentě, kdy Cortina při rychlosti 60 mph (cca 97 km/h) vyčerpala druhý převodový stupeň a začala škobrtat v propasti třetího převodového stupně na své převodovce ze Zodiaca/Capri, Jaguar uháněl pryč, podpořen svým vynikajícím motorem sladěným s převodovkou, která mu umožní jet až 86 mph (cca 138 km/h) stále na druhý převodový stupeň. To je faktor, který se ukázal významný také při řízení na mokrém povrchu. Větrané brzdové kotouče napomohly k vytvoření dalšího odstupu Jaguara, i když Cortina zcela jistě nezklamala. Urenova Cortina sice ztrácí oproti Jaguaru necelé
3 vteřiny k dosažení rychlosti 100 mph (cca 161 km/h) z klidu, ale stále je dosažení této rychlosti pod 20 vteřin úžasný výsledek ve třídě rodinných sedanů.
Na konci našeho týdne stráveného s vozem jsme načerpali odvahu a nechali ho jet na čtvrtý převodový stupeň při 1.000 otáčkách motoru - zhruba rychlostí 20 mph (32 km/h) - a prudce přidali plyn. Motor nejdříve do 1.500 otáček bafal, později začal dýchat snadněji a od 2.000 otáček začal akcelerovat poměrně rychle. Píšeme, že jsme načerpali odvahu, protože při našem dřívějším výletu na okruh
Brands Hatch jsme se setkali s vynecháváním zapalování a nakonec s úplným chcípnutím motoru, ještě před tím, než jsme se probojovali na dálnici M2. Od tohoto okamžiku jsme se uchýlili k přepnutí elektrické vrtule chlazení Kenlowe na manuální spuštění a nadále se setkávali pouze s občasným "říhnutím" ospravedlnitelně hladového motoru. Hladového? Inu, minimálně zdravě při chuti. Během výkonnostních testů polykal 28.5 litrů na 100 km a při vyjížďce s rodinou na večeři polykal 23.9 litrů na 100 km. Jeff Uren se podíval do svých poznámek a sdělil nám, že při největším úsilí v ucpaném městě a po
okreskách dosáhl spotřeby 21.3 litrů na 100 km. Od té doby, co pan Uren před více než desetiletím prokázal svoje schopnosti v šampionátu cestovních vozů za volantem vozu Ford Zephyr, souhlasili jsme, že není šance, že bychom byli lepší než on, takže se muselo jednat o chybu vstřikovacího systému paliva.
Jedna věc, která na nás zapůsobila, než řekneme, že vstřikování paliva je diskutabilní výhoda, byly ranní starty motoru. Jestliže jste nechali vysokotlakou pumpu paliva 10-15 vteřin vykonat svojí práci, motor chytl okamžitě na první pokus. To může být zajímavé z toho pohledu, že německý Capri RS2600 vybavený vstřikovacím systémem Kugelfischer je v ranních startech stejně tak pohotový, avšak prodleva potřebná pro pumpu je 30 vteřin.
Cortina GT Savage od Urena
Na závěr nám Jeff Uren půjčil modrou Savage GT, jedinou 2-dveřovou Cortinu Mk3, kterou kdy autor článku řídil. Auto mělo sériový motor Ford 3.0V6 starší konstrukce instalovaný společně s převodovkou ze Zodiaca. Diferenciál měl stálý převodový poměr 3.44 : 1 na rozdíl od poměru 3.2 : 1 u rudé bestie. Právě to způsobilo ze začátku lehké zmatení, protože teoreticky pomalejší auto tak nádherně reagovalo, že v okolí měst působilo rychlejším dojmem, než předešlá bestie se vstřikováním paliva! Výlet na dálnici M4 však brzy ukázal, že při rychlosti 100 mph (cca 161 km/h) motor točí 5.000 otáček, a že
auto není zajímavé pro vyšší rychlosti.
Každopádně, výsledný závěr ohledně auta je, že jeho jízdní vlastnosti a obrovský zátah při nižších rychlostech z něj dělají favorita. Každý dostatečně inteligentní člověk pochopí, že Uren strávil nejlepší část roku vývojem 3-litrové Cortiny a upřímně, tato práce je vidět. Řízení je stejně precizní jako u auta od firmy Broadspeed. Pouze v některých případech si uvědomíme, jak moc narostla váha na přední části vozu oproti 2-litrovému modelu.
Abychom nezapomněli, Uren nabízí na své úpravy záruku 90 dní nebo 4.000 ujetých mil (cca 6.400 km), zatímco Super Speed nabízejí standardní záruku výrobce, tedy 12 měsíců nebo 12.000 ujetých mil (cca 19.320 km), což nám přišlo pozoruhodné.
Naměřené hodnoty zrychlení, maximální rychlost, spotřeba a adresy uvedených tuningových firem
Originální článek v původním znění - Motorsport 2/1972
